Nivnice - od 1918 - samostatné Československo
Nivnice od 1918 – samostatné Československo
Už v průběhu I. svět. války začal protihabsburský odboj vedený
T. G. Masarykem ze zahraničí a Ed. Benešem z tuzemska.
Válka rozvrátila ekonomiku Rakouska – Uherska a na konci října
1918 byl proces rozpadu neodvratitelný.
Rakousko- Uhersko přestalo existovat a jeho území se rozpadlo do 7 států: Rakousko, Maďarsko, Českoslovansko, Polsko, Rumunsko, Itálie a království Srbů, Chorvatů a Slovinců (pozdější Jugoslávie).
18.10.1918 vystoupil T. G. Masaryk a vyhlásil vznik nezávislého Československa jako demokratické republiky a 28.10.1918 byl vydaný zákon o zřízení samostatného státu.
K historickým hranicím českého státu se dobrovolně připojili
obyvatelé Uherského království osídlené slovenskými obyvateli a Rusíni,
žijící v Podkarpadské Rusi.
O konečnou podobu hranic ČSR se ale dlouho vedla diplomatická
jednání.
Zpráva o vzniku československého státu se dostala do Nivnice následující den (29.10.1918) odpoledne a večer na okolních kopcích vzplály ohně. Samotná oslava se uskutečnila v neděli 3.11.
Nová země se nacházela v katastrofální hospodářské situaci, přesto její vznik provázelo všeobecné nadšení a euforie, které brzy vystřídala každodenní starost o přežití.
Obživu u nás i nadále obstarávalo zemědělství a pár živností. Lidé bez půdy (hofeři, domkaři) se nechávali najímat na různé práce po okolí nebo jezdili za prací až na Slovensko či do zahraničí (Vídeň, Francie, Amerika, Kanada).
Situace se mírně zlepšila po 1. pozemkové reformě roku
1924, kdy obec odkoupila a rozparcelovala pozemky bývalého
lichtenštejnského dvora, spolu s jinými obecními pastvinami a loukami.
Budovy lichtenštejnského dvora pronajala Syndikátu řepařů
v Hodoníně.
Přesto se nedostalo na všechny uchazeče o půdu.
Z 510 žadatelů bylo vyhověno pouze 232 obyvatelům.
PRVNÍ RÁDIO A ELEKTRICKÁ SÍŤ
V roce 1926 si pořídili, mlynář Bartek, kaplan
Běhal, lékař Jurek a hostinský Kopřiva, první rádio. Koncem roku
1937 bylo v Nivnici už 83 radiových přijímačů.
10.11.1928 se poprvé rozsvítilo elektrické
světlo v Nivnici a to 65 pouličních žárovek, 235 domů a
kostel. Připojení dalších obyvatel proběhlo následující rok.
9.10.1929 se promítal i 1. film místního
zvukového kina v sále Beseda. Od roku 1956 se promítalo
v budově 176, nazývané Lidový dům. V tomto domě se už
vystřídal soukromý hostinec, obecní hostinec, mateřská škola, knihovna,
kino. Dnes je zde herna – bar.
ZDRAVOTNÍ PÉČE
V dávných dobách léčily babky kořenářky a mnohdy se v bylinkách vyznaly i hospodyně. K porodům od pradávna chodily porodní báby a zuby trhal kovář.
Jak všechno, tak i lékařská věda šla dopředu a s ní
přibývalo studovaných doktorů.
Na počet obyvatel jich bylo ale stále málo a i po vzniku
samostatného Československa si museli nivničané jezdit pro doktora do Uh.
Brodu. Lékařská pomoc byla drahá a vzdálená, proto pro něj mnohdy
přijeli pozdě.
V listopadu 1921 se v Nivnici rozšířila nákaza břišního tyfu. Šířila se tak rychle, že 7.12. musela být zřízená nouzová nemocnice a uzavřená škola. Přes péči doktora dojíždějícího z Uh. Brodu jí podlehli 3 lidé. 15.2.1922 epidemie ustala a nemocnice byla zrušená. Na krátkou dobu zde ještě zůstal doktor Novotný.
1.7.1924 byl v Nivnici ustanoven státní lékařský obvod pro obce Nivnice, Korytná, Suchá Loza, Bánov a Bystřice pod Lopeníkem. První lékař Mudr. Antonín Frey ordinoval v obecním domě č. 177, který byl upraven z bývalé obecní hospody a do září 1925 kromě ordinace sloužil jako pomocná učírna pro zdejší školu.
Od 15. 9. 1925 do 7. 6. 1926 byla Nivnice opět bez doktora, než nastoupil 2. lékař v pořadí Mudr. Jan Jurek. Působil zde do své smrti 19. 12. 1945. Zemřel ve věku 49 let.
1. 8. 1946 sem byl přidělen 3. doktor Mudr. Vilém Vrzala. Dům 177 byl po válce v dezolátním stavu, proto byl zbourán a než se postavilo nové zdravotní středisko na vedlejší parcele, kterému bylo přiděleno stejné číslo 177, ordinoval v obecním domě 180, kde bývala dřív škola, později MNV a pošta a dnes má víceúčelové využití.
Mudr. Vrzalu vystřídal Fr. Lesa, který ordinoval spolu s Mudr. Evou Sváčkovou. Dnes v Nivnici provozují praxi 2 lékařky pro dospělé, 1 dětská lékařka a 2 zubní lékaři.
NOVÉ STAVBY ZA PRVNÍ REPUBLIKY
BESEDA A SOKOLSKÉ CVIČIŠTĚ
Agrární a soc. dem strany, založily tělovýchovnou organizaci SOKOL a
postavily budovu BESEDY (stojí dodnes), kde pořádaly kromě divadelních
představení mnoho dalších akcí. Podporovaly starou dechovou hudbu –
tzv. staří.
Protiváhou Sokola byl OREL, založený stranou lidovou v roce 1919, při němž provozovali orelskou dechovou hudbu – tzv. mladí, věnovali se ochotnickému divadlu a scházeli se v LIDOVÉM DOMĚ (dnes herna- bar na náměstí)
RADNICE
V roce 1926 byla zbouraná budova staré školy na čísle 180 a postavená nová, kam se přestěhovalo vedení obce, byl zřízen poštovní úřad, spořitelna, knihovna, 3 byty a také místnost pro mateřskou školu. Dnes má budova víceúčelové využití.
MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA
Od roku 1920 se jednalo o stavbě nové školní budovy. Základní kámen k ní byl položen 7. 3. 1935 k výročí narození prezidenta republiky T. G. Masaryka v bývalé zamanské zahradě. Dvoupatrová stavba byla dokončená během 5 měsíců včetně vnitřního vybavení. V září 1935 už proběhlo zahájení vyučování v nové měšťanské škole (dnešní horní škola) a začali ji navštěvovat i žáci z Korytné a Suché Lozi. Od roku 1951 sem přestávají chodit sucholožané a začíná 106 žáků z Dol.Němcí.
Budova měšťanské (horní) školy byla značně poškozená průchodem fronty v II. světové válce. První nejnutnější oprava proběhla v květnu a červnu 1945, druhá v létě 1951 a další nutná oprava v důsledku sesedání zdiva na špatném základě byla r. 1953.
STÁJE PRO PLEMENNÉ BÝKY
V Nivnici se od pradávna choval hovězí dobytek, v čemž pokračovali lidé i za první republiky. Ke zkvalitnění chovu si postavili stáje pro 6 plemenných býků, tzv. býkárnu (dnes je na jejím místě Myslivna Hubert).
POČASÍ
- květen 1911 – na Slovácku prudké deště způsobily místy rozvodnění potoků, koncem května (22.5.) silný mráz, který spálil fazole, kukuřici a brambory, ve dne téhož dne krupobití
- 1911 – přemnožení polních myší
- 1919 (8. a 9. 7.) – rozvodnily se potoky v našem kraji. Velká voda v Uh. Brodě strhla na řece Olšavě nejen stav, ale pobořila i tamní mlýn. Voda v Nivnici vystoupila nad břehy a zalila okolní pole.
- 1920 – hovězí dobytek postihla nakažlivá slintavka a kulhavka. Např. v Hluku onemocnělo 500 ks a 120 ks zemřelo.
- 1924 (2.6.) – průtrž mračen zapříčinila povodeň, kdy pod Hůrkou stála voda celý týden
- 1926 (21.11.) – padl teplotní rekord, +18°C
- 1927 (12.5.) – silný mráz, řepa se sela znovu a ovoce nebylo žádné, potom sněžilo a 15.5. opět mráz
- 1928 (12.5.) – mráz, opět pomrzlo ovoce
- 1928 (2.6.) – mráz, při kterém pomrzlo obilí, fazole i brambory
- 1929 – v únoru teploty dosahovaly –35°C, sněhová vánice zastavila dopravu = nebylo uhlí a topivo, ve škole bylo kvůli zimě zastaveno vyučování.
V létě toho roku byly naopak tropické vedra až +36°C
- 1930 – přemnožení polních myší
- 1938 – opět slintavka a kulhavka, v Nivnici onemocnělo 879 kůsů dobytka ve 363 stájích