František Josef I. - nekorunovaný český král
František Josef I. vládl 1848 – 1916
František Josef I. a Sissi
narozen – 18.8.1830 ve Vídni
otec – František Karel Josef
(7.12.1802 Vídeň – 8.3.1878 Vídeň), syn Františka I. a
bratr Ferdinanda V.
matka – Žofie Bavorská z rodu Wittelsbachů
(27.1.1805 Mnichov – 28.5.1872 Vídeň)
zemřel – 21.11.1916 ve Vídni
sourozenci
- od obou rodičů
Ferdinand Maxmilián – popravili ho jako mexického
císaře při tamní revoluci
Karel Ludvík(? – 1896) – jeho potomci
převzali vládu nad monarchií:
syn a následník František Ferdinand
d´Este byl v Sarajevě zavražděn. Pokračovatel byl vnuk Karla
Ludvíka od syna Otty, Karel I. (III.)
Ludvík Viktor ( ?- 1919) – nervově labilní
homosexuál, kterého zbavili svéprávnosti, žil pod dozorem
u Salcburku
děti
- s manželkou Alžbětou Bavorskou – Sissi (1838 – 10.9.1898 atentát v Ženevě) – celkem 4
Žofie (5.3.1855 – 1857)
Gisela (1856–1932) – manžel princ Leopold
Bavorský, s nímž vedla domácký život v Mnichově
Rudolf (21.8.1858 u Vídně –
30.1.1889 sebevražda) – s manželkou Stefanií,
dcerou belgického krále Leopolda II., ho oženili 5/1881, měli jedinou dceru
Alžbětu Marii – Erži (2.9.1883 – 15.3.1963), nazývanou Rudá
arcivévodkyně
Marie Valérie (22.4.1868 – 6.9.1924) – od
31.7.1890 manžel arcivévoda František Salvátor Habsbursko-Lotrinský
z toskánské větve. Měli spolu 10 dětí
- s milenkou Annou Nahowskou – celkem 2
manželka železničního zaměstnance, který nic nenamítal. Milenecký vztah s císařem trval 13 let
Helena (29.7.1885 – 1979) – manžel významný
skladatel Alban Berga
František Josef (1889 – ) – nervově
labilní, žil po ústavech a později u provdané sestry
- s milenkou Kateřinou Schrattovou (11.9.1853 – 1940) – žádné děti, herečka, dcera pekaře v Badenu. Vztah trval skoro 30 let a císaře stál celé jmění
Protože se nepředpokládalo, že by epileptický Ferdinand V. měl potomky,
byl František Josef od malička připravovaný na převzetí trůnu. Dětství
a výchovu Františka Josefa lze přirovnat k drezuře, ve které
nechyběla výuka jazyků (latinský, řecký,
francouzský,maďarský,německý, italský, polský) a ani vojenský
program. Česky se nenaučil a ani se později nenechal korunovat českým
králem.
Jeho den měl přesný časový rozvrh, který si navykl používat po
celý svůj život.
Při každé příležitosti nosil uniformu, což mu také zůstalo celý
život.
Výsledkem byl tradicemi sešněrovaný muž, pro kterého byla armáda,
církev a ceremoniál vše. Na osobní záliby neměl čas.
Ve 13 letech byl v hodnosti plukovníka jmenován velitelem
dragounů.
Vlády se ujímá v revolučním roce 1848 jako
18 letý mladík s nesnadným úkolem-obnovit pořádek. Maďaři ho
dokonce prohlásili za zbaveného trůnu. S pomocí vojska se mu podaří
během 2 let potlačit revoluční nálady.
Chtěl vládnou absolutní mocí po vzoru svého děda Františka I.
31.12.1851 zrušil patentem ústavu a obnovil
absolutismus, který mu vydžel do roku 1860.
Oporou císařova absolutismu byl ministr vnitra Alexandr Bach a šedou
eminencí v zákulisí císařova matka Žofie.
Vojsko a policie mělo přední postavení, existovala přísná cenzura
všeho. Na práva a přání jednotlivých národů nebral ohledy.
18.2.1853 byl na mladého císaře spáchán atentát maďarským tovaryšem.
Během šedesátých let uznal, že se po staru vládnout nedá. Byl nucen vytvořit konstituční systém, kde si však ponechal konečné a jediné rozhodnutí. Ministři se zodpovídali pouze jemu a mohl je kdykoliv odvolat. Od všech, včetně příbuzných si udržoval odstup. Vyžadoval naprostou loajalitu, dodržování povinností a přísného ceremoniálu.
V šedesátých letech musel řešit závažnou otázku moci v Německu. O tom, kdo bude mít rozhodovací právo, zda habsburská říše nebo čím dál silnější Prusko. V r. 1866 vypukla prusko-rakouská válka, kterou Rakousko prohrálo. Císař musel souhlasit s novým uspořádáním Německa, přišel také o území v Itálii a navíc se znovu začali ozývat Maďaři.
Opět byl donucen k reformě. Jednotné Rakouské císařství nahradilo
od r. 1867 Rakousko-Uhersko.
Země se rozdělila na dvě samostatné poloviny, které měly
společného císaře a 3 ministerstva (financí, války a zahraničí),
které byly označované c. a k. (císařské a
královské).
Západní část země označovaná jako Předlitavsko, jejíž oficiální název zněl Rakousko měla svoje úřady označované c.k.. Do Předlitavska patřilo Rakousko, Čechy, Morava, Halič.
Východní část země oficiálně zvané Uhersko a neoficiálně Zalitavsko tvořily Uhry, Sedmihradsko, Slovensko, Chorvatsko. Jejich úřady se značily pouze písmenem k.
Nová ústava zaručovala rovnost národností, jazyka a různé svobody, jako vyznání, shromažďování, nedotknutelnost majetku…Tato rovnoprávnost národů však zůstala jen na papíře.
Během jeho panování došlo k velkému stavebnímu, průmyslovému a
hospodářskému rozmachu s obrovským nárustem obyvatel, což vyvolalo
bytovou nouzi, zhoršené pracovní a hygienické podmínky a epidemie.
Dělníci zakládali různé spolky za lepší životní podmínky a
politická práva. Docházelo k masovým shromážděním a výtržnostem,
kde se vyostřovaly národnostní spory. Toto všechno nezadržitelně vedlo
k rozpadu R-U.
Císař František Josef I. byl lidsky slušný člověk, pracovitý, šetrný, skromný a pevných zásad. Patrně jeho zpátečnická výchova a omezený rozhled mu nedovolovali vládnout jinak.
FR. JOSEF I. A ŽENY
Dalším z úkolů císaře bylo zajištění následníka trůnu.
Výběru nevěsty se ujala arcivévodkyně Žofie. Matka vybrala po dlouhém
hledání Františku Josefovi za manželku nejstarší dceru své sestry
Ludoviky, provdané za Maxmiliána Bavorského. Manželé Ludovika a Max měli
8 dětí. Vyvolenou byla Helena, přezdívaná Nené.
Při prvním osobním setkání v Ischlu se však 23 letý
císař zamiloval do její 16 leté sestry Alžběty, zvané Sissi.
Ta se musela rychle doučit jazyky a dvorní etiketu a
24.4.1854 se konala ve Vídni velkolepá svatba.
Zatímco se z císaře stával nejpilnější úředník
v monarchii, mladá císařovna byla stále sama. Každý sledoval její
chování a donášel tchyni, která ji ustavičně kritizovala nebo
napomínala.
Když se Sissi narodily děti, byly jí odebrány. Přísná arcivévodkyně Žofie chtěla mít dohled nad jejich výchovou i výběrem jmen.
František Josef se do sporů své matky a manželky nepletl, neboť nenašel odvahu čelit výčitkám jedné nebo druhé strany.
Císařovna Sissi na nesnesitelný život u dvora reagovala nejprve
prosbami, trucováním, různými smyšlenými nemocemi až po výstřední
způsob života, jakým byly divoké jízdy na koni, kouření na veřejnosti,
tetování na levém rameni či nezdravé diety (při výšce 172 cm
vážila 50kg a v pase měla 50 cm).
Nakonec manžela začala vydírat přes sex, stylem nedáš –
nedostaneš.
Tím docílila své svobody od strohé etikety a začala cestovat po
světě.
Většinu času byl císař bez manželky a své sexuální potřeby ukájel
u milenek. Známé a doložené jsou 2.
První byla Anna Nahowská, která si sice vedla o styku
s císařem podrobný deník, ale nikdo o jejich vztahu nevěděl.
Když se s ní Fr. Josef rozešel, vyplatil jí značnou hotovost za
mlčení. To po celý svůj život dodržela. Deník byl vydán knižně až po
smrti jejich dcery Heleny.
Nad druhou císařovou milenkou dokonce držela Sissi ochrannou ruku. Představila ji jako svou přítelkyni a tím jí zaručila volný vstup do domu a ke dvoru. Kateřina Schrattová vytrvala po boku císaře až do jeho posledních dnů. Za zdmi paláce jí bylo dovoleno setrvat i u úmrtního lože Františka Josefa I. Na pohřeb jít ovšem nesměla.
NÁSLEDNÍK TRŮNU, PRINC RUDOLF
následník Rudolf
Příchod následníka a jediného syna císařského páru oznámil
101 výstřel z 20 děl na hradbách Vídeňské rezidence.
Narodil se Rudolf. Od dětství měl trochu chatrné zdraví, byl citlivý a
bojácný. Přesto z něho chtěl císařský otec udělat za každou cenu
vojáka. Při jeho výchově zacházeli do velkých extrémů, které měly
spíš opačný účiněk a z Rudolfa se postupně stával depresivní
člověk. Například ho v noci budili ze spánku výstřely z pistole
či ledovou vodou nebo ho nechávali samotného za tmy v oboře.
Matka neměla na výchovu svých dětí žádný vliv. O děti se
starala jejich babička Žofie.
Když se Sissi v létě 1865 vrátila z cest a
uviděla svého 7 letého, vyhublého a ustrašeného syna, ztropila
obrovskou scénu.
Docílila výměnu vychovatelů, ale tím její zájem o Rudolfa
končil.
Z Rudolfa vyrostl všestranně nadaný mladý muž se zájmy o přírodu a technický pokrok, s čímž ovšem narazil u konzervativního otce. Měl také protichůdné názory na politiku, o které se s Rudolfem císař nechtěl bavit, odbývaje ho slovy:náš Rudolf zase mele nesmysly.
Rudolfa oženili se Stefanií, dcerou belgického krále Leopolda II.
Z tohoto svazku vzešlo jediné dítě, dcera Alžběta Marie,
v rodině zvaná Erži a na veřejnosti pro své chování přezdívaná
Rudá arcivévodkyně.
Další potomci nenásledovali, protože Rudolf nakazil svou ženu
syfilisem.
Rodově dědičné sklony k nervové labilitě (navíc otec a matka byli 1. bratranci) spolu s krutou výchovou se u Rudolfa projevily sklony k depresím, alkoholu, morfiu, střídání žen, kterým nabízel společnou sebevraždu…. Až bezhlavě zamilovaná 17 letá baronesa Mary Vetzerová souhlasila. Svůj plán uskutečnili v loveckém zámečku v Mayerlingu. Co se tehdy stalo se dnes nikdo nedozví. Dvůr vše dostatečně ututlal.
Zatím co papež Lev XIII. vydal zvláštní povolení k velkolepému pohřbu sebevraha, Mary nesměli z místa činu odvést ani v rakvi (naložili ji do kočáru, jako by žila) a museli ji pohřbít tajně.
Ze zámečku v Mazerlingu byl zřízen klášter a z ložnice, kde se tragedie stala je kaple.
Císařovnou Sissi smrt jediného syna tak otřásla, že se psalo o jejím zbláznění. Začala být ještě víc posedlá svým zdravím a dietami a odmítala se fotografovat. Jedla výhradně vejce a mléko, vážila 46 kg a když byl zapotřebí její portrét, museli použít staré fotografie.
Její život ukončil italský atentátník bodnou ranou přímo do srdce, pri pobytu v Ženevě.
Po císaři Františku Josefovi I. a smrti jeho syna Rudolfa měl do čela
Rakouska-Uherska usednout syn jeho mladšího bratra Karla Ludvíka, František
Ferdinand d´Este.
Ten ale zemřel při atentátu v r. 1914 a jeho
děti byly vyloučeny z následnictví, kvůli neurozené matce, kterou si
František Ferdinand d´Este vymínil za manželku.
Tak vláda přešla na vnuka Karla Ludvíka od jeho dalšího syna Otty.
Poslední císař se jmenoval Karel I. a
vládl pouze 2 roky do rozpadu monarchie.