Zámek Konopiště

Nachází se asi 40 km jižně od Prahy, vedle Benešova

Dobu vzniku Konopišťského zámku nelze určit pro nedostatek pramenů.

Kolem roku 1048 dal kníže Břetislav I. Beneš vybudovat opevněné sídlo s kostelem a chatrčemi pro nevolníky. Místo stálo na cestě z Prahy na jih a brzy se proměnilo ve významnou osadu, kterou pojmenoval po sobě – Benešov. Páni z Benešova byli v úzkém kontaktu s panovníky naší země, s výsadami k tomu náležejícími a značným majetkem.

Známý je např. Tobiáš z Benešova – biskup kapituly sv. Víta v Praze nebo jeho bratr Milota z Dědic a Benešova – obviněn z intrik proti Přemyslu Otakaru II. v bitvě na Moravském poli.
Jeden z těchto dvou prý po požáru Benešova založil nedaleko původního sídla zámek Konopiště. Žili na konci 13. století a na tu dobu postavili 7 věžatou pevnost, jaká u nás nebyla. Dřív se k obraně stavila jenom 1 věž.
Hrad měl 2 části, obranné předhradí a obytné jádro, spojené mohutnou 30m vysokou zdí s ochozem.
Vstup do pevnosti chránily 4 brány a dvojitý zdvíhací most.

Hrad nebyl nikdy dobyt, až po 200 letech obléháním vyhladověn.

Ještě v r. 1311 se psali „z Benešova“, ale v r. 1318 už
„z Konopiště“. Rod Benešoviců vymřel po meči a majetky přecházejí na Zdeslava ze Šternberka, který se do rodu Benešoviců přiženil. Tak na 250 let přechází hrad Konopiště, město Benešov a 8 dalších osad do vlastnictví rodu Šternberků.

r.1394 se zde prý zastavili páni se zajatým králem

Václavem IV.

r. 1423 se na Konopišti konal sněm husitů, táboritů a pražanů
r. 1425 se zde narodila Kunhuta ze Šternberka, pozdější manželka Jiřího z Poděbrad
r. 1467 obléhal hrad Jiří z Poděbrad a obyvatelé se mu po 18 měsících vzdali a majetek přešel na rod Münsterberků
r. 1479 došlo k usmíření Šternberků s panovníkem (už Vladislavem II. Jagellonským) a rodové statky vč. Konopiště jim byly vráceny
od r. 1495 se začal hrad přebudovávat a ztrácet pevnostní charakter
r. 1587 zemřel poslední mužský držitel Konopiště z rodu Šternberků. Statky přešly na jeho sestru Alžbětu, provdanou za Arkleba z Kunovic
mezi lety 1595 – 1602 byl velký požár
1602 koupili Konopiště Dorota a Přech Hodějovští z Harrasova a pokračovalo se v přestavbě hradu na zámek
přenocoval zde zimní král Fridrich Falcký = Konopište propadlo konfiskaci
r. 1622 noví majitelé: Albrecht z Valdštejna a po něm rod Vacínů
r. 1648 se na Konopišti usadilo velení švédského vojska, kteří ho vyplenili
r. 1673 bylo panství prodáno v dražbě a r. 1701 opět mění majitele
r. 1716 byl prodán v dražbě rodu Vrtbů a začala další etapa přestavby zámku vč. přemístění hlavního vchodu a zbourání jedné z věží, vzniku terasových zahrad a skleníků na zlikvidovaných hradbách a příkopech
r. 1819 byly opraveny všechny střechy
r. 1830 zemřel poslední Vrtba a podle závěti přešlo Konopiště na císařského komořího Jana z Lobkovic
r. 1856 byl požár 2. patra po úderu bleskem
r. 1887 prodává Fr. Eugen z Lobkovic panství Františku Ferdinandu d'Este, který zahájil velké stavební změny a úpravy interiérů
r. 1914 Konopiště 2× navštívil německý císař Vilém II.
po I. světové válce a vzniku samostatného Československa odhlasoval parlament zvláštní zákon, kterým bylo Konopiště konfiskováno a připadlo státu. Než byl zpřístupněn veřejnosti, napáchali odpůrci monarchie škody na zařízení. Množství uměleckých předmětů a sbírek vzalo za své.
v průběhu II. svět. války zde sídlilo velitelství SS a opět bylo velké množství vnitřního zařízení a vybavení odvezeno z Konopišťského zámku
r. 1947 znovu otevřen veřejnosti bez některých odcizených obrazů, soch a jiných předmětů, které se nepodařilo vypátrat nebo dostat zpátky.

František Ferdinand d'Este byl poslední a nejvýznamnější majitel
Konopiště. Kompletně přebudoval okolí a vnitřek zámku. V jeho blízkosti nechal zbořit 23 domy, stodoly, kravíny, cukrovar, pivovar a všechno spojené s provozen dvora. Na jejich místě, o rozloze 225 ha, byl vybudován park, který za vstupné otevřel veřejnosti.

Přestavba interiérů začala 1.4.1893 a trvala do konce roku 1896. Počítalo se s převozem zděděných estovských sbírek zbraní, přihlíželo se k osobnímu pohodlí obyvatel a po potvrzení nástupnického práva také na reprezentativní charakter sídla.

V r. 1895 byl zaveden vodovod a zřízená kanalizace. Později ústřední topení, elektrika a osobní výtah. To vše stihnul udělat ještě před svatbou s Žofií Chotkovou, která se konala 1.7.1900 v Zákupech.

František Ferdinand d'Este si až puntičkářsky vedl záznamy o svých ulovených trofejích, sbírkách a vše zdokumentoval fotograficky vč. zařízení pokojů. Proto dnes mohou návštěvníci zámku vidět na 3 obhlídkových okruzích vše, jak bylo zařízeno za posledního majitele.

V 1. patře jižního křídla jsou reprezentační salóny, které sloužily oficiálním účelům. O patro výš byly soukromé místnosti sloužící rodině FF.

V severním křídle je knihovna, pánské, kuřácké a hostinské pokoje. Nad nimi je kaple. Bývalé divadlo a obrazárnu v témže patře přeměnil na nejrozsáhlejší expozici sbírek zbraní.