Filip IV. Sličný - francouzský král
Filip IV. Sličný z rodu Kapetovců vládl 1285 – 1314. Je známý zrušením řádu Templářů a avignonským zajetím papežů.
narozen – 1268
otec – Filip III. Smělý (3.4.1245 –
5.10.1285)
matka – Isabela Aragonská (1247 – 28.1.1271)
zemřel – 29.11.1314
sourozenci
- od obou rodičů – celkem 2 bratry
Ludvík (1263 – 1276 zavražděn)
Karel I. z Valois (12.3.1270 – 1325) –
tchán českého
Karla IV., syn Karla I. z Valois – Filip VI. – přebírá
vládu ve Francii po smrti posledního mužského Kapetovce a zakládá
vládnoucí dynastii z Valois
- od otce s jeho 2. manželkou Marií Brabantskou (1256 – 12.1.1321) – celkem 2 sestry a 1 bratr
Markéta (1282 – 1318) – anglická královna, 2.
manželka angl. krále Eduarda I.
Blanka (? – 19.3.1305) – 1. manželka Rudolfa
Habsburského, pozdějšího českého krále „Kaše“, který si po
její smrti vzal Elišku Rejčku
Ludvík z Evreux (3.5.1276 – 19.5.1319)
děti
- z manželství od 16.8.1284 s Janou I. Navarrskou (1272 – 1305) – celkem 4 syny a 3 dcery
Markéta (1288 – 1294)
Ludvík X. Svárlivý (4.10.1289 – 5.6.1316)
– fr. král 1314 – 1316
Blanka (1291 – 1294)
Filip V. Dlouhý (1291 – 3.1.1322) – fr.
král 1316 – 1322
Isabela (1295 – 22.8.1358) – anglická
královna, manželka Eduarda II. Plantageneta
Karel IV. (1294 – 1.2.1328) – poslední fr.
král z rodu Kapetovců vládl 1322 – 1328, jeho 2. manželka byla
Marie Lucemburská (1304 – 1324), sestra českého krále Jana
Lucemburského
Robert (1297 – 1308)
Matka Filipa IV. Sličného zemřela po pádu z koně a následném předčasném porodu. Otec o několik let později na úplavici při válečném tažení.
Následníkem fr. trůnu byl jeho starší bratr Ludvík. Ten byl ale otráven, pravděpodobně intrikující nevlastní matkou Marií Brabantskou.
Filip IV. Sličný se 16.8.1284 oženil s 13 letou dědičkou hrabství Champagne a královnou navarrskou Janou I., která tato území získala po smrti svého bratra a otce. O rok později, po smrti krále Filipa III., byli mladí manželé korunovaní v Remeši franc. panovníky. První krok nového krále bylo vyhoštění 2. manželky jeho otce Marie Brabantské ode dvora, která dožila v klášteře.
V průběhu 13. stol. se fr. panovník přetahoval o hraniční
oblasti
s knížaty Svaté říše římské – o Vlámsko-Flandry,
Brabant, Burgundy,aj.
Filip IV. Sličný také zdědil územní boje s anglickými
panovníky. V tomto případě se jednalo o Gaskoňsko a Akvitánsko
– anglické državy na jihu Francie.
VELKÉ DLUHY
Neustálé války vyčerpávaly královskou pokladnu. Filip IV. hledal peníze kde se dalo. Devalvoval měnu, půjčoval si od Templářů, kteří byli největší bankéři té doby, v roce 1306 vyhnal ze země židy a zabavil jim značný majetek a v neposlední řadě chtěl zdanit církev, tz. že chtěl polovinu církevního majetku a desátek.
SÍDLO PAPEŽE V AVIGNONU
Proti odvádění církevních peněz do státní pokladny se postavil papež
Bonifác VIII. a hrozil Filipovi exkomunikací. Filip IV. mu odpověděl
zákazem vývozu zboží z Francie do Itálie, čímž Itálii
hospodářsky poškodil.
I přes to, že papež svatořečil králova dědečka Ludvíka IX. a
snažil se tak zmírnit rozepři, boj o peníze a moc pokračoval. Ten
nakonec vyvrcholil v r. 1303 zatčením papeže při
pobytu v jeho rodném Anagni Filipovými lidmi. I když byl papež na
nátlak obyvatel města propuštěn, toto rozrušení nepřežil.
Nový papež Benedikt XI. zemřel po 9 měsících ve funkci.
Pravděpodobně mu bylo s odchodem na onen svět pomoženo. Další papež
Klement V. byl zvolen v r. 1305 z vůle fr.
krále Filipa IV.
Klement V. také na jeho příkaz přemístil sídlo papeže z Říma
do Lyonu a později do Avignonu, kde hlava církve sídlila až do r.
1378 a byla poslušná francouzským panovníkům. Toto období se
nazývá avignonské zajetí.
FILIP IV. A TEMPLÁŘI
Templáři byl duchovní řád s přísným vojenským výcvikem, který byl založen po I. křížové výpravě (1096 – 1099) asi v r. 1128. Jejich úkolem bylo chránit nově dobytá území a poutníky jdoucí ke Svatému hrobu.
Po ukončení křížových výprav a stažení Templářů ze Svaté země se věnovali bankovnictví a stali se nejbohatším spolkem v Evropě.
Filip IV. Sličný si od nich půjčil 500 000 zlatých na vysoký úrok, které nebyl schopen vrátit.
Filip využil toho, že řád obklopovalo mnoho tajemství a dohadů, proto nebylo těžké je neprávem obvitit z kacířství. Navíc Templáři podléhali přímo papeži a nikomu jinému. Papež Klement V. byl loutkou Filipa IV. a odsouhlasil mu i zrušení řádu v r. 1312.
Než k tomu ale došlo, Filip zahájil v pátek 13.10.1307 velké zatýkání jejích členů, jejich následné mučení a popravy. Poslední velmistr řádu Jacques de Molay byl r. 1314 upálený a na hranici prý krále i papeže proklel. Ti skutečně oba ještě týž rok zemřeli.
POTOMCI A NÁSLEDNÍCI
Dcera Isabela se stala anglickou královnou.
S manželem Eduardem II. Plantagenetem měla následníka Eduarda III. Toho
podporovala v dědickém právu na francouzský trůn a převzetí moci,
což vyvrcholilo zahájením 100 války mezi Anglií a Francií.
Intrikou obvinila a nechala uvěznit manželky svých 3 bratrů a
také svrhla svého manžela z trůnu a vládla Anglii jako regentka za
svého syna. Ten ji po dovršení plnoletosti donutil k odchodu ode
dvora.
Následník Ludvík X. Svárlivý byl fr. králem necelé 2 roky. Zemřel náhle po vypití studeného nápoje. S 1. uvězněnou manželkou Markétou dBourgogne měl dceru Janu II. Navarrskou. Syn Jan I. z 2. manželství s Klemencií Uherskou se narodil až po jeho smrti a zemřel za několik dní. Než se narodil, byla Francie bez panovníka, protože se čekalo na dědice.
Na trůn nastoupil 2. syn v pořadí, Filip V. Také
jeho manželka byla uvězněná díky své švagrové Isabele. Filip ji ale
podpořil a mohla se vrátit ke dvoru. Měli spolu pouze dcery.
Filip V. zemřel na úplavici a jeho žena Johana II. Burgundská odešla
do ústraní.
Také 3. syn Karel IV. se dostal k vládě nad
Francií. Manželství s uvězněnou Blankou dArtois Burgundskou bylo
anulováno (sestra předešlé královny).
2. manželka Marie Lucemburská, sestra českého krále Jana
Lucemburského, zemřela po předčasném porodu. Na jejich dvoře byl
vychováván náš Karel IV. Český.
3. manželka Jana z Evreux porodila holčičku po smrti Karla IV.
Než se dcera narodila, byl trůn opět uprázdněný, protože se čekalo na
dědice.
Karel IV. byl poslední přímý potomek Kapetovců. Po něm nastupuje na trůn jeho bratranec Filip VI. z Valois.