Polička
Od r. 1307 je jedním z 9 královských věnných měst, které byly věnované královnám k pravidelnému financování jejich potřeb.
Město Poličku nechal založit Přemysl Otakar II. v roce 1265 na hranici mezi Čechami a Moravou.
Již ve 14. stol. bylo město vydlážděné, na náměstí stála radnice a dřevěné domky se postupně přestavovaly na kamenné.
Karel IV. také uznával strategii místa, proto nechal město, velké asi 400X300m obehnat mohutným kamenným opevněním. Hradby byly zpevněné 19-ti baštami, které stojí doposud. Pouze 4 brány, jimiž se vjíždělo do města, musely ustoupit modernímu provozu a širokým cestám.
Jedna z 19-ti bašt, zpevňující hradby kolem města.
Pohled z bašty na ochoz hradeb.
Za husitských válek byla Polička věrná králi Zikmundovi. Při obléhání obyvatelé marně čekali na jeho pomoc, proto otevřeli husitům brány a díky tomu město i hradby uchránili.
Vnější pohled na hradby, kolem nichž je pěkná procházka.
V 17. stol. se město téměř vylidnilo. Nejprve ho v r. 1613 zasáhl velký požár, následně bylo potrestané za odboj proti císaři a v neposlední řadě se na něm podepsala 30-ti letá válka.
Barokní radnice postavená v letech 1739–1744 na místě staré.
Další rána osudu zasáhla Poličku v r. 1845 v podobě ohně. Obyvatelné zůstaly pouze 4 domy. V letech 1853–65 byla postavená jedna z dominant města – novogotický kostel sv. Jakuba. V jeho věži byla zbudovaná světnička pro hlídače ohňů, v níž se r. 1890 narodil známý hudební skladatel Bohuslav Martinů.
Kostel sv. Jakuba
Morový sloup na náměstí z let 1727–1731, vysoký 22 m, postavený jako dík za uchránění města před morem v r. 1713.
Foto Jinsli