Marie Terezie - česká královna
Marie Terezie vládla 1740–1780
narozena – 13.5.1717 ve Vídni
otec – Karel VI. Habsburský
matka – Alžběta Kristýna, dcera Ludvíka Rudolfa
z Braunschweigu-Wolfenbüttelu
zemřela – 29.11.1780
sourozenci
- od obou rodičů – celkem 3
Leopold Jan Josef – první dítě po 7 letech
manželství brzy zemřelo
Marie Anna
Marie Amálie
děti
- od r. 1736 s Františkem Štěpánem Lotrinským (8.12.1708 – 18.8.1765) – celkem 16
Marie Alžběta (1737 – 1740) – zemřela ve
3 letech
Marie Anna – abatyše ústavu šlechtičen
v Praze na Hradčanech, zohyzděná po neštovicích
Mrie Karolína – zemřela po narození
Josef II. (13.3.1741
– 20.2.1790) – budoucí císař
Marie Kristýna (Mimi) – manžel sasko těšínský
vévoda Albert Kazimír
Marie Alžběta – zohyzděná neštovicemi žila
v klášteře v Innsbruku
Karel Josef (1.2.1745 – 1761) – zemřel
v 15. letech na neštovice
Marie Amálie – manžel vévoda parmský Ferdinand
Bourbonský
Petr Leopold (5.5.1747
– 1.3.1792) – budoucí císař Leopold II., pokřtěný Petr na
přání kmotry – ruské carevny
Marie Karolina (1748 – ?) – zemřela
v dětství
Johana Gabriela – zemřela na neštovice ve
12 letech
Marie Josefa – zemřela v 16 letech na
neštovice
Marie Karolina – manžel neapolský král Ferdinand
IV.
Ferdinand Karel Antonín (1754 – ?) –
generální guvernér rakouské Lombardie a zakladatel modenské větve
Habsburků
Marie Antoineta – francouzská královna popravená
jakobíny
Maxmilián František (1756 – ?) – arcibiskup
v Kolíně nad Rýnem
Marie Terezie byla vzdělaná a energická žena. Uměla se dokonale přetvařovat a ovládat, což je pro panovníka velká výhoda. Hovořila několika jazyky: německy, latinsky, španělsky, francouzsky a italsky. Česky a maďarsky se nikdy nenaučila.
Čechy jí moc k srdci nepřirostly snad kvůli zradě české šlechty v počátku její vlády. Sotva zemřel její otec (20.10.1740), vpadl do Čech bavorský kurfiřt Karel VII. Albrecht (otec 2. manželky Josefa II.) a prohlásil se 7.12.1741 českým králem. České korunovační klenoty byly uložené ve Vídni, tak si nechal pouze odpřísáhnout věrnost. V podstatě jsme tehdy měly 2 nekorunované panovníky. Po smrti Karla VII. Albrechta (20.1.1745) uzavřel jeho syn Maxmilián III. a Marií Terezií smír. Marie Terezie byla slavnostně korunovaná českou královnou 12.5.1743. Pro nás to byla první a jediná královna jako taková, ostatní byly královny-manželky. Zatím co v habsburských državách byla svrchovanou vládkyní, ve Svaté říší římské byla císařovnou-manželkou, která v ní neměla rozhodovací práva.
Jako žena na trůnu to neměla zpočátku vůbec jednoduché. Přes pragmatickou sankci, která dovolovala nástupnické právo i pro ženy a kterou za života jejího otce Karla VI. všichni uznali, vytáhli proti mladé panovnici okolní vládcové, aby si rozdělili habsburské území.
V sedmileté válce s pruským králem Fridrichem II. přišla natrvalo o Slezsko a Kladsko, které náleželo k Čechám. Saský kurfiřt a polský král August III. chtěli Moravu a například španělští Bourboni žádali knížectví v Itálii.
Marie Terezie prokázala v řešení nastálé situace nejenom rozhodnost a nebojácnost, ale především inteligenci a politickou obratnost. Tyto zkušenosti ji potom vedly k reformám. Modernizovala armádu, centralizovala vládu do rukou císařských úředníků, kteří se zodpovídali přímo panovnici, zavedla povinnou školní docházku, nový trestní zákoník, na základě evidence obyvatel, domů a pozemků se začaly nově vybírat daně. Budovala špitály, kde se prvně v historii očkovalo proti neštovicím. Pošty a obchody spojila sítí zpevněných silnic, zavedla papírové bankovky, aj.
Toleranční náboženský patent a zrušení tuhého poddanství (nevolnictví) dokončil až její syn Josef II., který s ní spoluvládl od r. 1765. Josef II. byl trochu umíněný a tvrdohlavý a jeho některé reformní změny byly unáhlené a protichůdné. Nebylo divu, že si s císařskou matkou v tomto směru nerozuměli a často se dostávali do sporu.
MANŽELSKÝ ŽIVOT
Původně vyhlédnutý syn vévody Leopolda Lotrinského Klemens zemřel, tak padla volba na jeho mladšího bratra Františka Štěpána. V jeho 15 ti letech se seznámil s o rok starší Marií Terezií, kterou velmi okouzlil a když si ho o 3 roky později brala, bylo to z lásky.
František Štěpán se do vladaření své manželce nepletl. Měl nadání pro podnikání, které s úspěchem rozvíjel a ve své době byl nejbohatší muž Evropy. K tomu také značně přispělo dědictví po falcké tetě Marii Luise de Medici. Peníze oproti dluhopisům půjčoval své ženě na modernizaci a rozvoj monarchie.
František Štěpán Lotrinský zakládal manufaktury na zpracování vlny a látek, pivovary, palírny, hřebčíny, vydělával na obilí, chovu dobytka, ale i medu, rybnících a ovocných stromech. Rád prováděl experimenty ve svých laboratořích, kam zval významné vědce. Byl také známý sběratel uměleckých předmětů.
František Štěpán Lotrinský zemřel nečekaně ve svých 57 letech na svatbě svého druhorozeného syna Petra Leopolda (pozdější panovník Leopold II.). Většinu svého bohatství odkázal prvorozenému Josefu II. v závěti, kterou pozůstalí nemohli najít. Testament po týdnech napětí a nejistoty objevili ve staré nepoužívané komodě, kterou museli vypáčit. Marie Terezie sice využila manželovy smrti k vrácení zastavených statků a umoření státních dluhů, ale ve skutečnosti cítila velkou ztrátu. Začala nosit smuteční šat, který opravdu celých dlouhých 15 let, do vlastního skonu, nesundala.
I když na venek vždy vystupovali jako šťastné manželství, o jejich soukromém životě kolovaly pikantnosti, kterými se bavili i cizí diplomaté. František Štěpán nebyl věrný manžel a Marie Terezie byla zase velmi žárlivá manželka. Nechávala ho sledovat a on vymýšlel záminky, jak jí uniknout. Tak vznikaly, pro nás až kuriózní a nepochopitelné opatření, k očištění mravů, které panovnice odůvodňovala jejich všeobecným úpadkem. Ve skutečnosti měly špehovat Fr. Štěpána a zabránit mu v nevěře. Vznikla například mravnostní policie, trestající všechny ženy, které se nezdržovaly po setmění doma.
Tato opatření se nelíbila ani jejich prvorozenému, který se snažil chránit padlé děvy realizací veřejných domů. Ale i on měl ze začátku pocit, že by musel překrýt střechou celou Víděň.
Manželé spolu přivedli na svět 16 dětí (11 dívek, 5 chlapců a jen 9 se dožilo dospělosti), které jejich matka použila ke svým politickým cílům. Stala se tak doslova tchýní Evropy.
Oba manžele spojovala záliba v nestřídmém jídle. Zatímco císař svůj blahobytný život odnesl náhlou a nečekanou smrtí, ze štíhlé a křehké blondýnky se stávala korpulentní matrona, které tloušťka bránila v pohybu. Sloužící ji museli vytahovat v křesle mezi patry domu.
****
Marie Terezie zemřela 29.11.1780 ve věku 63 let. Je pochovaná vedle svého manžela v kapucínské hrobce ve Vídni.